Typy na výlety na Moravě-Nové Mlýny
Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda přehradních nádrží na Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází.
Tvoří ji tři přehradní nádrže:
Horní nádrž Mušovská s rozlohou 528 ha a hloubkou 4,3 m.
Střední nádrž Věstonická s rozlohou 1031 ha a hloubkou 5,3 m .
Dolní nádrž Novomlýnská s rozlohou 1668 ha a hloubkou 7,8 m.
Tyto nádrže byly postaveny v 70.letech minulého století, aby zamezily velmi častým záplavám a zvýšili zemědělskou výrobu.Havním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.
Využití
Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy, výrobu elektřiny, rybolov a rekreaci.
Výhled na nádrže
Dopady výstavby
Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.
Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií z nichž vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny
Segmenty druhé (věstonické) hráze