Moraváci z Moravy

 Vodní dílo Nové Mlýny je kaskáda přehradních nádrží na Dyji pod Pavlovskými vrchy na jihu Moravy. Nazývá se podle stejnojmenné osady pod poslední hrází.

Tvoří ji tři přehradní nádrže:

Horní nádrž Mušovská s rozlohou 528 ha a hloubkou 4,3 m.

Střední nádrž Věstonická s rozlohou 1031 ha a hloubkou 5,3 m .

Dolní nádrž Novomlýnská s rozlohou 1668 ha a hloubkou 7,8 m.

Tyto nádrže byly postaveny v 70.letech minulého století, aby zamezily velmi častým záplavám a zvýšili zemědělskou výrobu.Havním důvodem výstavby byly plány socialistického hospodářství na rozsáhlé systémy zavlažovacích kanálů.

Využití

Horní nádrž slouží pro rekreaci, střední je přírodní rezervací s ostrůvky pro hnízdění ptáků a dolní pro závlahy, výrobu elektřiny, rybolov a rekreaci.
 

                                                                                            Výhled na nádrže

Dopady výstavby

Výstavba vodního díla a regulace Dyje měla dramatické účinky na životní prostředí, přičemž plány na rozsáhlé zavlažovací kanály byly po roce 1989 opuštěny, a její hlavní účel tak pominul. Následkem zaplavení oblasti je zánik desítek hektarů původních lužních lesů, které zajišťovaly rozliv vody v krajině a měly značnou retenční schopnost. Po protestech některých ekologických organizací a odborníků na životní prostředí byla snížena hladina prostřední nádrže o 85 cm a vytvořeny 2 ostrůvky, na kterých se obnovily původní lužní lesy již během 5 let od ustoupení vody.

Vlivu výstavby nádrží na krajinu a faunu bylo věnováno několik odborných studií z nichž vyplývá, že novomlýnské nádrže jsou výrazným stabilizujícím prvkem ovlivňujícím velmi pozitivně klimatické prvky v krajině. V nivě jižní Moravy probíhají totiž procesy vysušování krajiny způsobené jak globálními klimatickými změnami, tak i intenzitou čerpání podzemních vod do vodovodní sítě. Samotná existence lužních lesů jižní Moravy tak může být v současné době podmíněna maximální funkčností vodního díla Nové Mlýny
 

Segmenty druhé (věstonické) hráze