Jdi na obsah Jdi na menu

Dějiny Moravy - Doba Pobělohorská

4. 5. 2011

Pobělohorské období

 

 

 

d001.jpg

 


 Panství na Moravě ve druhé polovině 17. století

 



V době pobělohorské bylo v roce 1628 vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu (rok předtím pro Čechy), jež zůstalo, s drobnými úpravami, v platnosti až do r. 1848 a zabezpečovalo Habsburkům dědičné právo na české země. Znamenalo tehdy konec stavovských svobod a na tehdejší dobu značné náboženské tolerance.

V rámci nastupujícího absolutismu Ferdinand II. také zřídil nový úřad – moravský královský tribunál – kterým nahradil dosavadní instituci zemského hejtmana (jakožto jednotlivce). Tribunál, ustanovený v prosinci r. 1636, sídlil zpočátku v Olomouci, ale r. 1642 byl (spolu se zemskými deskami a soudem) přemístěn do Brna, které se tak stalo hlavním městem Moravy. Územně-správní reforma Karla VI. z roku 1714 ustanovila (už stálé) kraje: Brněnský, Jihlavský, Znojemský, Olomoucký, Přerovský a Hradišťský.

V souvislosti s pronikavými reformami Marie Terezie (zřízení tzv. Directoria in publicis et cameralibus) přestalo roce 1749 moravské markrabství (jakož i ostatní země Koruny české) de facto existovat. Ztratilo i to málo pravomocí, které v pobělohorském období vídeňský dvůr zemi byl ochoten ponechat. V roce 1763 sice panovnice nespokojeným stavům částečně ustoupila (ustavením královského moravského zemského gubernia v čele se zemským hejtmanem, který se stal zároveň předsedou zemských sněmů a zemského výboru), ovšem zemským úředníkům byly (na rozdíl od úředníků, dosazovaných z centra do všech nižších a středních úřadů a do značné části úřadů zemských) jejich pravomoci stále oklešťovány. Radikální Josef II. pak zemské úřady proměnil v čistě zeměpanské úřady a zemští (stavovští) úředníci měli pouze čestné funkce.

Roku 1758, za sedmileté války, znovu vpadl na Moravu pruský král Fridrich II., ovšem kvůli potížím se zásobováním, úspěšné obraně Olomouce a prohrané bitvě u Domašova byl nucen se bez úspěchu stáhnout.

Roku 1777 je olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství, namísto proponovaného biskupství v Opavě pak byl zřízen generální vikariát. V letech 1782–83 Josef II. sloučil státní správu Moravy a Rakouského Slezska v Zemi moravskoslezskou, spravovanou moravskoslezským guberniem se sídlem v Brně, přičemž stavovské instituce obou zemí zůstaly zachovány. I nadále byla Morava rozčleněna na 6 krajů. Josef II. zároveň roku 1783 začlenil území tzv. moravských enkláv ve Slezsku pod Opavský kraj, který byl jedním ze slezských krajů. I nadále však byla tato území spravována dle moravských zákonů.

Císař Leopold II. svým reskriptem v roce 1790 svolal a obnovil zemský sněm Moravského markrabství (čímž vlastně rušil předchozí reformy svého bratra). Sněmu předsedal sněmovní direktor a moravskoslezský gubernátor. Moravskému zemskému sněmu byla navrácena moc zákonodárná a vládní, zatímco moc výkonnou si podržely zeměpanské úřady panovníka

ferdinandiihre.jpg  marie-terezie.jpg
 504048.jpg       200px-leopold_ii.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nepřesnost ohledně hlavního města a moravského královského tribunálu

(Martin, 14. 8. 2011 7:08)

Text: "Tribunál, ustanovený v prosinci r. 1636, sídlil zpočátku v Olomouci," není tomu tak, královský tribunál zpočátku sídlil v Brně, kde byl založen v prosinci roku 1636, poté byl z osobních důvodů na žádost hraběte Salma přestěhován do Olomouce, kde zůstal mezi lety 1937 až 1941, pak byl přemístěn zpět do Brna, Brno bylo od jeho zřízení zamýšleno jeho sídelním městem, ačkoli se tribunál během 17. století celkem 5× stěhoval. Text: " ale r. 1642 byl (spolu se zemskými deskami a soudem) přemístěn do Brna, které se tak stalo hlavním městem Moravy.", v této době byl mezi Olomoucem a Brnem veden spor o politické centrum Moravy, zemský sněm i soud zasedal střídavě v obou městech a i zemské desky byly vedeny v obou městech. Byla tedy dvě rovnocenná mocenská centra, až koncem roku 1641 na pokyn císaře a markraběte Ferdinanda III. a také obsazením Olomouce roku 1642 na osm let nepřátelským vojskem se stává jediným hlavním městem Brno, ale to neznamená, že jím nebylo již předtím zároveň společně s Olomoucem. Olomouc také několikrát žádal o navrácení podílu na moci, ale neúspěšně, důvody byly například přírodní zdroje (kvalita vody, lesy, rybníky a podobně), geografická poloha (blízkost Vídně a Prahy), dopravní infrastruktura, panské domy a také fakt, že se Olomouc Švédům vzdal, zatímco Brno se úspěšně bránilo. To aby si někdo nemyslel, že před rokem 1641 bylo Brno jen tak nějakým městem, zatímco Olomouc byl tím hlavním, nebo dokonce, že Brno něco "ukradlo" Olomouci. Vše je doložitelné a detailů je tady ještě celá řada. Mimochodem také můžete zmínit moravský soudní a politický senát ustanovený roku 1749 (v Brně).

Re: Nepřesnost ohledně hlavního města a moravského královského tribunálu

(Martin, 14. 8. 2011 7:13)

Pardon, myslel jsem 1637 až 1641, takhle brzo po ránu mi to ještě nějak nemyslí. :)

Re: Re: Nepřesnost ohledně hlavního města a moravského královského tribunálu

(admin, 21. 8. 2011 16:19)

nic se neděje, a sme rádi, že ste se nás, čili pomcť webu

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA